ISCHIA - TERMÁLNÍ OSTROV

Ostrov Ischia je jeden z nejkrásnějších a nejslavnějších ostrovů ve Středomoří. Dnes patři také k nejoblíbenějším turistickým cílům, neboť je díky kombinaci moře a řady termálních pramenů ideálním místem pro bezstarostnou a odpočinkovou dovolenou, a proto je označován za ostrov snů.

OBECNÉ INFORMACE

OSTROV

Pobřeží tohoto italského termálního ostrova, který náleží do oblasti Kampánie, je omýváno průzračnými vodami Tyrhenského moře. Od hlavního města Kampánie – Neapole - je vzdálen cca 30 km. Cesta trajektem z pevniny na ostrov trvá cca 1 hod. Ostrov má rozlohu 46 km2 a jeho obvod je 37 km. Nejvyšším vrcholem je Monte Epomeo se 789 m n. m. Kolem celého ostrova vede hlavni silnice. Na pobřeží jsou písčité pláže a malebné zátoky. Ischia je známa ve světě díky mnoha faktorům: příznivé podnebí, barva křišťálového moře, příjemné písčité pláže a přívětivost místních obyvatel. Sen o ideální dovolené, procházkách v zeleni, koupání v moři, o volných chvilkách strávených ve stínu zahrad, to vše a ještě jiná přáni Vám ostrov splní! A k tomuto okouzlujícímu zážitku přibyde ještě naděje, že se zbavíte různých zdravotních potíží, neboť už jenom termální koupele patři k nejúčinnější léčbě revmatických, kloubních, nervových či neurologických potíží, ale i gynekologických problémů nebo problémů látkové výměny. Každého asi překvapí obrovská mnohotvárnost a různorodost termálních a minerálních pramenů. Již od doby antické je Ischia vyhlášena pravě díky léčebným účinkům těchto pramenů. K návštěvníkům ostrova patřily takové osobnosti jako např. Michelangelo, Karel IV. z Anjou, Alfonso Aragonsky, admiral Nelson, dramaturg Ibsen, Garibaldi, malíř Gilles, Laurence Olivier, Elizabeth Taylor, aj.

VULKANICKY PŮVOD

Ostrov je tvořeny vulkanickými skalami, nejvyšší je již zmíněna hora Monte Epomeo. Voda prosakuje mezi puklinami ve skalách do velkých hloubek, kde se ohřívá a tlakem vyvěrá zpět na povrch, obohacena o minerální prvky. Ischii postihlo několik vulkanických erupci, nejstarší zaznamenaná je z r. 2200 př.n.l. Poslední proběhla r. 1301, kdy bylo zničeno mnoho obydli. Ischii se nevyhnulo ani několik zemětřeseni. Jedno z nejsilnějších připadlo na 28. června 1883 a bylo při něm zničeno město Casamicciola.

OBYVATELSTVO A TRADICE

Na ostrově žije cca 60.000 místních obyvatel. K tradičním zaměstnáním jako je rybolov, zemědělství a obchod s vínem, přibyl také cestovní ruch. Místní obyvatele jsou k turistům velmi přívětiví. Na ostrově se drží stále staré zvyky a tradice, se kterými se mohou turisté seznámit při různých slavnostech. Mezi ně patři např. slavný tanec ,,N‘drezzata“ nebo tradice ,,Corsa dell‘ angelo“ (Andělsky závod), který se koná na Velikonoční pondělí. V Lacco Amenu se slaví tři dny květnový svátek „Santa Restituta“, pod Aragonským hradem probíhá oslava svátku sv. Anny v červenci, poslední neděli v srpnu se koná svátek „San Giovan Giuseppe della Croce“ v Ischia Ponte, k nejkrásnějším oslavám patři zářijové lodní procesí sv. Michala v Sant' Angelu.

HISTORIE OSTROVA

Ostrov Ischia byl obydlen již v době kamenné, bronzové a pravděpodobně také Féničany. Archeologické nálezy hovoří o osídlení kolem4. a3. st. př.n.l. Mezi lety780 a770 př.n.l. první řečtí kolonisté, kteří přišli z ostrova Eubea, osídlili Ischii. Usadili se pod mysem Monte Vico (obec Lacco Ameno) a založili osadu, která se za několik desetiletí stala bohatým prosperujícím obchodním centrem. Osada byla nazvána PITHECUSAE - název, který je spojován s výrobou a obchodem s hliněnou keramikou a amforami, i když  se často překládá jako „ostrov opic“, v tomto případě podle mystických obyvatel vulkanických oblastí Cercopů.

Zajímavé archeologické nálezy (keramika, přezky, orientální pečetě, předměty ze Sýrie a Egypta) jsou vystavené v  Muzeu S. Restituta a sousední Ville Arbusto v Lacco Amenu. Nálezy dokazují rušný obchodní život Pithecusy, mezi ty nejznámější patří: Nestorův pohár.

V 6.st. př.n.l. erupce sopky Monte Rotaro donutila Řeky opustit ostrov a usadit se na protějším pobřeží Kampánie. V r. 474 př.n.l. Gerone ze Syrakus obsadil ostrov a postavil hrad na skále proti dnešnímu městečku Ischia Ponte. O 500 let později objevili ostrov Římané, kteří po zjištění, jakým přírodním bohatstvím oplývá, začali využívat termální prameny k léčebným účelům a nazvali ostrov AENARIA. Ten  patřil pod správu Neapole a v r. 79 n.l., kdy erupce Vesuvu zničila Pompeje, si zde mnoho bohatých obyvatel  postavilo rezidence, neboť nevěděli, že také tady se nacházejí vulkány.

V roce 813 byl ostrov prvně pojmenován „INSULA“ (ostrov), a to v dopise od papeže Lva III.  Karlu Velikému. Toto latinské slovo se časem změnilo na Insla, Iscla, Iscia a konečně moderní a současný název ISCHIA.

Od r.1000 n.l. se stal ostrov známým a byl postupně okupován a pleněn Vandaly, Byzanty, Saracény a Normany.

Po erupci v r. 1301 museli obyvatelé ještě jednou opustit ostrov. O čtyři roky později se vrátili a usadili se na skále, kde dnes stojí hrad.

Výstavbu dnešního Aragonského hradu započal ve13. st. francouzský královský rod Anjou, v druhé polovině 15.st. Alfonso Aragonský hrad opevnil a mostem jej propojil s ostrovem. Na konci 15.st. přešla Ischia pod nadvládu rodu D´Avalos, který ji spravoval do r. 1729.

Během16. st. bylo vystavěno mnoho obranných věží podél pobřeží ostrova (především na západě). Věže sloužily jako obrana proti pirátům, kteří obyvatele ostrova neustále sužovali.

V 17. st. udeřil na ostrově mor, který po sobě zanechal spousty mrtvých. Z tohoto období také pochází velké množství kostelů, které zde můžete navštívit.

V r.1806, během francouzské okupace, byla Ischia napadena Brity, kteří, neschopni se jí zmocnit, ji alespoň poničili dělovými koulemi. To byla poslední krvavá epizoda v historii ostrova.

V první polovině 19.stol. vládli Bourboni a Napoleon, dokud v  r. 1860 díky Garibaldimu nebyla Itálie osvobozena a sjednocena.

Naposled byl ostrov okupován od r. 1942 do r. 1944 německými vojsky; po nich již přicházejí pouze mírumilovní turisté. Od r. 1956 se ostrov těší neustálému ekonomickému rozvoji a návalu turistů.

ISCHIA

Ischia představuje hlavní město ostrova, rozprostírá se na severovýchodě ostrova, tvoří hranici mezi mořem a horou Montagnone, zaujímá plochu 8 km², počet obyvatel cca 18 tis. Je rozdělena do dvou částí: Ischia Porto a Ischia Ponte, náleží k ní také lokalita Campagnano, San Michele a Sant´t Antuono. Ischia Porto představuje dnes moderní a živou část s velkými hotely a luxusními obchody. Via Roma a Corso Vittoria Colonna tvoří hlavní obchodní centrum Ischie, v každodenním životě plní základní úlohu ostrova - nachází se zde veřejné administrativní budovy, banky, pojišťovací společnosti a exluzivní obchody.  Ischia Ponte, původně rybářská vesnička, která si dodnes zachovala svůj původní charakter.

Dvě rozdílné části: Ischia Porto je srdcem ostrova a důležitým přístavem, odkud vyplouvají lodě do všech míst Neapolského zálivu. Domy v Ischia Porto jsou vystavěny terasovitě kolem půlkruhového přístavu, který byl původně zaplaveným sopečným kráterem a za vlády Ferdinanda II. v r. 1854 byl kanálem propojen s mořem, čímž vznikl jeden z nejbezpečnějších přístavů vůbec. V Ischia Porto se nachází staré městské lázně – Antiche Terme Comunali. V těchto lázních se využívají prameny z Fornella, Fontany a San Camilla.

Mezi Ischia Porto a Ponte se rozkládá piniový háj, který byl vysázen na původním černém lávovém poli Lava dell´Arso a vede až dolů k pláži Il Lido.

Ischia Ponte – starší historická část s nejstarší dochovanou zástavbou, Aragonským hradem, Muzeem moře, katedrálou atd.

CASAMICCIOLA TERME

Casamicciola je druhým největším přístavem ostrova. A nejen to, je to pravděpodobně místo nejstarších termálních lázní na ostrově. Doktor Iasolino, který jako první zkoumal účinky místních pramenů, řekl, že v Casamicciole vyvěrají termální prameny, jejichž léčebná síla vyléčí jakoukoliv nemoc. Zdejší radioaktivní alkalicko - bikarbonátové prameny se využívají ke koupelím a bahenním zábalům. Nejdůležitějšími prameny jsou: La Ritaa Gurgitello (teplota vody dosahuje více než60°C).

Legenda také praví, že právě sem – do jeskyně v blízkosti Castiglione - se uchýlila Sybila  z Kumy, aby předpověděla příchod Krista.

Casamicciola byla kompletně zničena při zemětřesení v r. 1883. Později byla znovu vybudována  a stala se exkluzivním místem pro dovolenou významných hudebníků a spisovatelů, kteří hledali klid pro svou práci. Z Casamiccioly můžete také absolvovat spoustu pěších túr a procházek, např. na horu MONTE  ROTARO - starý vulkanický kráter, dnes již zarostlý piniemi.

LACCO AMENO

Lacco Ameno je jednou z nejmenších obcí na ostrově a má velmi kvalitní a moderní lázně s termálními  koupelemi. Na cestě z Casamiccioly, počínaje ulicí Strada Borbonica, začíná toto malebné ischijské městečko, které je dnes sídlem mnoha luxusních hotelů s termálními prameny, lázněmi a bahenními zábaly. Četné horké prameny (např. Regina Isabella a Santa Restituta) produkují velmi radioaktivní, horkou a alkalickou (muriaticko- sulfáto-sodnou) vodu. Městečko bylo postaveno kolem malé zátoky San Montano na úpatí hory Monte Vico. Prvními osadníky byli Řekové, kteří se zde usídlili a založili osadu, což dokazují četné archeologické nálezy, které jsou uloženy v muzeu na náměstí Santa Restituta.

Symbolem městečka se stala skála zvaná Fungo (houba) původní lávová vyvřelina, kterou moře a vítr vytvarovaly do dnešní podoby.

V Lacco Amenu stával také první hotel na Ischii, který hostil mimo jiné známé osobnosti, jako Mendelssona, Andersena a Marii Curie.

Kostel patronky městečka, Santa Restituta, je zcela jistě nejstarší na Ischii, pochází z 11. století z původních tří odlišných kostelů - dva na horní části a třetí v kryptě.

FORIO

Městečko Forio leží ve středu západního pobřeží, je to nejvíce turisticky vyhledávaná oblast ostrova, především díky svým velkým písčitým plážím

(San Francesco, Chiaia, Citara). Forio má kolem 8000 obyvatel, je největším městečkem na ostrově a dalším důležitým přístavem. Rozkládá se od Punta Caruso k Punta Imperatore. Je to také známé vinařské centrum; 60 %  celkové produkce vína na ostrově pochází právě z Foria.

Forio je také městečko kostelů - např. kostel St. Maria Loreta v centru je fascinující svým barokním stylem a jsou v něm velmi cenné malby; farní kostel St. Vito má dvě věže, z nichž na jedné  jsou věžní hodiny a na druhé kostelní zvony, které byly odlity z několika děl darovaných Ferdinandem II. v r.1851. Nejzajímavější a nejznámější je kostel Santa Maria delle Neve - Soccorso, jehož  bílý majestátní profil doprovází rybáře při cestě na moře i při jejich návratu. Představuje směs několika stylů: gotického, renesančního i baroka, byl stavěn kousek po kousku, pokaždé v jiném stylu. A výsledek: achitektonický mix, přesto však velmi významná stavba, poutní místo  rybářů a mořeplavců. Uvnitř můžete obdivovat nádherný krucifix (na oltáři vlevo od vchodu) z 15.stol., který byl, jak praví legenda,  nalezen na pláži pod kostelem během velké bouře a svojí mocí často pomohl zachránit  lodě před ztroskotáním na útesech.

Nejznámější a nejvyhledávanější místo ve Foriu jsou však zcela jistě Poseidonovy zahrady a botanická zahradaLa Mortella.

SERRARA FONTANA

Je nejvýše položenou obcí na ostrově, také s nejmenším počtem obyvatel. Jižní obec ostrova je rozdělena do malých vesnic: Serrara, Fontana, Noia, Calimera, Pananto, Ciglio, Succhivo a Sant´Angelo.

Serrara: je to vesnička farmářů a vinařů, kteří zde žijí v naprosté harmonii s přírodou. Ze Serrary stoupá silnice do Fontany – nejvýše položené obce na svazích Monte Epomea –452 mn.m. Ve Fontaně se nachází kostel St. Maria della Sacca z r. 1374.

Kouzelný jižní výběžek Sant´Angelo – je nejteplejší místo na ostrově. Původně rybářská vesnička si dodnes zachovala svůj někdejší charakter, dnes je pěší zónou. Tvoří ji vesnička a výběžek Punta Sant´Angelo , který je s ní spojen100 mdlouhou písčitou pláží. Na vrcholku jsou trosky věže, zničené anglickými jednotkami admirála Nelsona v r. 1809. Sant´Angelo je místem klidu a odpočinku. Malé domky pastelových barev stojí na skalnatých kopcích, u pláže kotví rybářské loďky. Nejsou zde silnice, jenom schody a uličky, které jsou přístupné pouze pěšky. To vše dokreslují bazény, obklopené překrásnou kvetoucí vegetací, nacházejí se zde totiž další termální parky: Afroditiny a Apollonovy zahrady a Tropical park.

BARANO

Obec Barano má rozlohu 11 km² a leží ve výšce200 m.n.m. Patří k němu také řada malých vesnic: Buonopane, Testaccio, Piedimonte,Vateliero, Schiappone, Chieummano, Fiaiano, Molara.

Jižně od Barana ve vesnici Testaccio začíná cesta, která Vás přivede na pláž Maronti - nejdelší pláž na ostrově, vyznačuje se horkými písky a fumarolami.

Východně od Sant´Angela na pláži Maronti vede směrem do vnitrozemí úzká rokle“CAVASCURA“        - jsou to nejstarší římské lázně. Nedaleko od těchto lázní se  nacházejí  velmi významné prameny,  z nichž nejznámější je Olmitello a Nitrodi, které společně vyvěrají v Cava dell´Acquara. Oba jsou pitné a zdraví velmi prospěšné.